Příběh Michala Petrušky

Michal Petruška je mladý lékař z Košic, který rád tráví čas s přáteli nebo se věnuje sportu, což si může dopřát díky kvalitní léčbě. Jak sám říká: „Jednou za dva dny vstanu o 20 minut dřív, aplikuji si léčbu a tím je to vyřízeno. Jinak žiji normálně.“

Než ale dospěl do situace, v níž může žít bez omezení, prošel si mnoha náročnými obdobími. Jeho tělo odmítalo faktor VIII a tvořilo proti němu protilátky. Léčba nezabírala. Pomohla mu až změna hematologa. „Kdyby k tomu nedošlo, nemohl bych vystudovat medicínu a dnes bych já sám nemohl pomáhat jiným.“

Rozhodnutí stát se lékařem je podle něj tak trochu paradox. Jako dítě totiž trávil v nemocnici velké množství času, který pro něj samozřejmě nebyl příjemný. Michal přiznává, že by nejraději běhal po venku a hrál s kamarády fotbal. Prostředí ho však natolik ovlivnilo, že si nakonec neuměl ani představit, že by dělal něco jiného. Po ukončení medicíny se rozhodl pro anesteziologii a traumatologii. „Je to akční obor, baví mě ten adrenalin. Péče o pacienty je ale samozřejmě na prvním místě,“ dodává Michal.

A platí to i během letních rehabilitačních pobytů pro hemofiliky různého věku, které organizuje Slovenské hemofilické združenie, na nichž Michal působí jako lékařský dozor. Vzdělává rodiče malých hemofiliků a pomáhá jim zorientovat se v péči o ně, starší děti učí, jak si mají samy aplikovat faktor a s dospělými se věnuje rehabilitaci.